Hlavní menu

Novinky (15.2.)

Odkazy

Informace

Na letišti v Calgary přistáváme 15. září v jednu hodinu ráno místního času. Osmdesát kilometrů západně nyní od nás leží cíl naší cesty - kanadské Skalisté hory.

V oblasti Skalistých hor jsou na území Kanady vyhlášeny čtyři národní parky: Banff, Jasper, Kootenay a Yoho a další dva, které jsem navštívil, jsou dále na západ - Glacier a Mount Revelstoke. Ledovcová pole, zasněžené vrcholky hor, členité kaňony, vodopády, horké prameny, jezera s průzračnou vodou - to jsou hlavní magnety, které každoročně přitáhnou více než 9 miliónů návštěvníků do chráněných území, které se svými 20 238 km² představují korunní klenoty kanadské ochrany přírody a zároveň jednu z největších horských chráněných oblastí na celém světě.

V podvědomí většiny z nás jsou květy orchidejí spojeny s bujnou vegetací tropických oblastí, ale už ne všichni víme, že menší část z dvaceti tisíc druhů čeledi vstavačovitých (odborné označení pro orchideje), má svůj domov v chladnějších částech naší planety. Tato čeleď čarokrásných rostlin má své zástupce ve všech světadílech kromě Antarktidy, a tudíž se s nimi můžeme setkat i na loukách a v lesích střední Evropy. Na území bývalého Československa se vyskytuje okolo padesáti druhů orchidejí. Mezi nejznámnější orchidejové oblasti patří například Belanské Tatry, Strážovské vrchy, Bílé Karpaty na Moravské i Slovenské straně, Beskydy, Vsetínská pahorkatina, ale například druhově velmi bohaté lokality můžeme najít i v oblasti Českého středohoří. Tato území patří co do výskytu orchidejí k nejbohatším ve střední Evropě.

Rok 1870 přinesl katastrofu, která všechny poměry změnila: zkázu kůrovcovou, o které ještě při příležitosti promluvíme. Tato pohroma stihla celou Šumavu a poškodila naši sousední zemi Bavory právě tak, jako Čechy. Kdo přišel v letech 1872 až 1874 do našich hor, tomu musily býti nápadny strašlivé spousty tohoto lesního řádění. Zelené a temné stály tu dnes nádherné smrky: tu počalo jehličí na špičkách červenati, nejprv nahoře, pak ponenáhlu stále doleji. Na konec zčervenalo všechno jehličí a počalo opadávati. Pokud oko sahalo, celé porosty, staré i mladé, všechno dostalo tuto osudnou rezivou barvu; i zelený mech, který byl spadlým jehličím doslovně pohřben. Nezvykle smutný pohled!

Karel Klostermann: Ze Šumavy, 1925

Moderní historie Súdánu začíná v roce 1956 získáním státní nezávislosti na Velké Británii a Egyptě. Prakticky ve stejném okamžiku však vypukla občanská válka, kdy jih zklamaný zamítnutou autonomií povstal. Súdán nikdy nebyl jednotnou zemí, byly to země dvě - zaostalý a chudý jih osídlený převážně animistickými kmeny a naproti tomu relativně bohatý sever s úzkými vazbami na arabský svět. Kořeny občanské války (ta s vyjímkou let 1972 - 1983 trvá až dodnes) sahají hluboko do období britské koloniální nadvlády. Z této doby pochází vzájemná nevraživost způsobená výbojnými nájezdy seveřanů, kteří si tímto způsobem v řadách svých jižních sousedů opatřovali otroky.